V návaznosti na uskutečněné jednání s ministerstvem Spravedlnosti si dovolujeme zveřejnit naše návrhy na změnu či právní úpravu apod., se kterými se v praxi setkáváme. Vyzýváme další odborníky, aby nám případně zaslali své poznatky z praxe.1) Prvním nesystémovým bodem, se kterým se pravidelně setkáváme, je odlišné nastavení hodnocení bolestného v případě obecných úrazů (upraveno metodikou Nejvyššího soudu ČR) a pracovněprávních úrazů (upraveno vyhláškou č. 276/2015 Sb.) V daném případě je v případě metodiky odvozena od hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Hodnota této mzdy přitom v souladu s výší inflace v poslední době značně roste. Tímto způsobem dochází k značnému rozevírání hodnoty bolestného počítané podle obou legislativně nastavených způsobů výpočtu, kdy v současné době se prakticky nikdy pro poškozené nevyplatí hodnotit bolestné podle vyhlášky 276/2015 Sb. V tomto směru máme za to, že by bylo vhodné i v případě vyhlášky stanovit hodnotu jednoho bodu v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR v návaznosti na výši hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest a nikoli pevnou částkou 250 Kč/bod (§3 odst. 1 vyhlášky)2) V souvislosti s předchozím bodem pak v praxi nastává problém při vyčíslení bolestného činěného ze strany praktických lékařů poškozených, kdy tito jednak prakticky nikdy do přehledu bolesti neuvádějí všechna zranění (např. odškodnění tržných ran po operacích), ale často (cca 50% případů) z jejich strany dochází chybné záměně určení výpočtu bolestného, kdy na místo obecné metodiky Nejvyššího soudu ČR použijí vyhlášku o odškodnění pracovních úrazů. V tomto směru máme za to, že by bylo vhodné vyhláškou upravit i doposud pouze obecnou metodikou Nejvyššího soudu ČR (tato formálně není právně závazná) upravené odškodnění bolestného při běžných úrazech, kde se právní rámec řídí pouze dle občanského zákoníku.3) Druhým nesystémovým podnětem může být odkaz na bezplatné poskytovatele na webu justice, kteří ve výsledku poskytují pouze 1-3h zdarma, a zbytek je standardně zpoplatněn plnou sazbou. Klient tak dostává zcela mylnou informaci, že zde může nalézt bezplatné řešení pro svoje potíže. Ani jeden z poskytovatelů zde uvedených nepřevezme zastoupení, kde oběť není schopna plně hradit jím účtované náklady. Pak registrace nadačního fondu v tomto seznamu, kdy tento skutečně poskytuje pomoc zdarma po celou dobu uplatňování nároků klienta, stejně jako v trestních věcech, ztrácí význam. 4) Dále je třeba řešit dostupnost soudních znalců a odborných lékařů (zejména z oboru neurologie a psychiatrie), na které jsou čekací lhůty 10 měsíců, kdy řada jich odmítá vystupovat proti kolegům z praxe, z obav msty apod.5) Oběti nehod často čekají na rozhodnutí policie ČR, a to řadu měsíců i let bez pomoci, neboť finanční prostředky jsou zadržovány pojišťovnami, které v rozporu s § 9 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla čekají na konečné rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V tomto směru činí problém, že pojišťovny nejsou ze zákona za porušení § 9 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla prakticky žádným způsobem sankcionovány, a tudíž mohou beztrestně odkazovat na ukončení jejich šetření až po ukončení trestního řízení. V tomto směru je sankce v podobě úroku z prodlení dle §9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nedostatečná, když máme za to, že není důvodu takovéto úroky ponižovat oproti běžně občanským právem užívaným úrokům z prodlení.
